Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Před časem se programátor Tomáš Krmela setkal s jedním podnikatelem, který ve své firmě prodává produkty založené na bázi Linuxu. Pánové si rozuměli, a proto přišla vzápětí nabídka, aby se v Šumperku konal sraz uživatelů a fanoušků, který zmíněná firma zaštítí organizačně a finančně. Že organizace setkání není jednoduchý úkol, jsme zjistili i na místě, kdy bylo nutné některé lektory 'vyštvat' z učebny téměř násilím.
K dispozici byly dvě učebny, které poskytla Akademie Jana Ámose Komenského. Dík patří paní ředitelce, jež měla trpělivost a na nějakou hodinu navíc nehleděla. Ve větší přednáškové místnosti byl k dispozici dataprojektor a tabule. V menší (počítačové laboratoři) byly námi nevyužité zasíťované počítače (Windows), dataprojektor a málo místa. Panovala zde ale atmosféra 'hustá tak, že by se dala krájet'. Učebna praskala ve švech.
Časový plán ztratil na významu téměř okamžitě: v 10 hodin už bylo jasné, že jeden lektor nedorazí, druhý je na cestě, třetí přetáhl a další začne až za dvě hodiny. Nakonec vše koordinoval pouze ústně Tomáš Krmela, kterému ovšem značně chyběla odvaha odstranit z učebny lektora, jenž bojoval v plamenné diskuzi. Nebylo se ovšem co divit, protože témata zaujala všechny a občas hrozilo nebezpečí, že na jedné z přednášek (té 'horší' z obou zajímavých) bude prázdno, protože všichni budou na té druhé. Naštěstí se dalo mezi oběma místnostmi přecházet a sledovat tak na pokračování obé.
Jaká témata tedy byla na programu? Rezignuji na časovou posloupnost.
Abych byl objektivní, nebudu psát o neděli, protože to už jsem na setkání nebyl. Program, který se ovšem určitě ještě změnil, najdete na stránkách LinuXchange.
Jak jsem už zmínil, docházelo k časté výměně názorů, což je ostatně důvod, proč se taková setkání konají. Největší diskuze se rozhořely při přednášce o Sambě a kompilaci jádra. Jaroslav Mikulík nám (některým) dokázal, že kompilace jádra není nic obtížného, pokud jste si svůj Linux už nainstalovali sami. Podrobně a poctivě prošel a okomentoval všechny volby při konfiguraci jádra 2.4 s ohledem na několik architektur.
Součástí celého programu byl i InstallFest. Bohužel však proběhla
pouze jedna instalace, protože o další jaksi nebyl zájem. Možná je to
dobře: alespoň konečně víme, že nainstalování Linuxu je věc tak
jednoduchá, že ji zvládne úplně každý! (A vůbec nevím, jestli se ta
jedna instalace týkala PC, nebo mikrovlnné trouby. )
Na úplný závěr sobotní části došlo k nečekané a velice podnětné diskuzi se zástupcem CZLUGu Marcelem Kolajou. Marcel mohl mít pocit, že se jedná o jeho 'popravu', což nebylo účelem ani cílem. Chodbovým jednáním (konalo se na chodbě mezi oběma místnostmi) dospělo několik přítomných k závěru, že je nutné upozornit CZLUGu na to, že podpora Linuxu z jeho strany není dostatečná. CZLUG vlastní doménu www.linux.cz a objevil se názor, že minimálně tyto stránky je třeba změnit, aktualizovat a občerstvit. CZLUG je ochoten naslouchat zajímavým návrhům a očekává v tomto ohledu diskuzi (aby nedošlo k omylu: jsou to slova Marcela Kolaji, nikoliv stanovisko sdružení). Domnívám se, že je vhodné začít teď a tady: Co si myslíte o CZLUGu? Jste členy? Proč? Je třeba změna? Jaká? Čím přispějete vy?
Fotogalerie:
Úplně vlevo (v košili) Marek Pasovský, uprostřed přednášející (?), vpravo Jan Houštěk.
Prezentace ABCLinuxu Offline CD, autor článku sedící bdící u počítače
Na samotný závěr: poděkování patří pochopitelně organizátorům, kteří zvládli dětské nemoci a zajistili vše potřebné, dále Akademii Jana Ámose Komenského a všem, kteří neváhali a přijeli. Podle mého odhadu nás bylo cca 50, ale více lidí by nebylo na škodu -- prostory byly domluveny. Kde jste byli vy?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: